Výlet mladých hasičů do Janovic

V pátek 1. května jsme se sešli v 8 hodin v hasičské zbrojnici v počtu 17 dětí a 6 dospělých. Vzhledem k tomu že nám počasí přálo, tak jsme šli pěšky až do Janovic. Ušli jsme asi 10km, celá cesta nám trvala 6 hodin, z toho jsme měli 2 svačiny. Po příchodu na turistickou ubytovnu jsme se najedli teplé polévky, kterou pro nás připravil Jirka Záruba, který se o naše hladové krky staral po celou dobu výletu. Po jídle se každý ubytoval a seznámil s krásným prostředím. Zbytek odpoledne jsme věnovali různým hrám na hřišti a večer jsme opékali buřtíky. Po opékání byla chvilka volna a ve 21.00 jsme šli na stezku odvahy. Stezka nebyla dlouhá, ale vedla kolem hřbitova, což opravdu prověřilo jak je kdo odvážný. Nakonec každý stezku zvládl a po 22 hodině jsme šli zpět na ubytovnu. Pak následovalo osprchování a hurá pod peřiny. Všichni byli tak unaveni, že během pár minut bylo ticho.

Druhý den jsme v 8 hodin snídali a po 10 hodině jsme vyrazili na pěší výlet do skal. Cestou do skal jsme viděli spoustu krásných a zajímavých věcí. Jedno z nejhezčích bylo stádo koní na pastvině, bylo jich tam skoro 50, opravdu nádhera. Ve skalách jsme museli dávat opravdu velký pozor, aby se nám někdo neztratil, bylo tam tak plno, že by to nebyl problém. Měli jsme štěstí a tak jsme viděli skalní vodopád, Krakonoš nám pustil vodu. Když jsme si sedli ke svačině, tak jsme se vzhledem k času a bolavým nohám rozhodli, že zpět na ubytovnu pojedeme vlakem. Po příjezdu jsme si dali sváču a malou relaxaci. Před večeří jsme hráli šipkovanou, děti tam plnily různé úkoly. Poté byla večeře, výborný guláš s těstovinami. Po večeři bylo volno až do večerky, která byla ve 22.00. Do té doby si děti hráli fotbálek na hřišti. Když se setmělo, následovalo osprchování a ulehnutí do postýlek. My vedoucí jsme ale ještě spát nešli, pro 11 starších kluků jsme připravili překvapení v podobě stezky odvahy. Některým starším klukům připadala páteční stezka slabá a tak jsme se rozhodli to napravit. Ve 22.45 jsme šli kluky opatrně vzbudit, no byl to problém, ale povedlo se. Navlékli si teplé oblečení a hurá ven. Když jsme došli k lesu a řekli jim, kudy půjdou, tak někteří neudrželi slzu. Nic strašného je ale nečekalo, šli jen podél lesa a kousek lesem-a to bez strašidel. Po velkém strachování to všichni zvládli. Po této stezce se jim opravdu krásně spalo.
Velice to uteklo a máme tu neděli, to znamená jediné, jedeme domů. V 8 hodin jsme se nasnídali a poté se začalo s úklidem celé ubytovny. Po 10 hodině se tři kluci s jedním vedoucím dali na cestu do Rtyně, a to pěšky. Ostatní bolely nožičky a tak se jelo vlakem. Nakonec všichni jsme byli po 14 hodině doma u svých maminek. Myslím, že všichni máme jen krásné zážitky z tohoto výletu a máme na co vzpomínat. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě a uskutečnění tohoto výletu.