Rychlé info
  • Vytvořena nová fotogalerie - Hasičská zbrojnice. Dále byly přidány nové fotky k technice, mrkněte :)

  • Změna času kroužku mladých hasičů! Od 31.3. bude kroužek od 15 do 17 hodin.

Výběr z fotogalerie

Zakládání sborů dobrovolných hasičů v našem regionu

Na internetu jsem našel zajímavý článek o zakládání sborů dobrovolných hasičů v našem regionu. Autorem je člen našeho sboru Odon Vlček. Příspěvek byl sepsán před 5 lety. Letos náš sbor slaví již 130. výročí od založení.

Oheň měl v celém průběhu dějin pro člověka a jeho hospodářský i společenský život nesmírný význam. Nebezpečí ohně se však projevilo v tom okamžiku, kdy nad ním člověk ztratil vádu, kdy se změnil v požár ničící výsledky lidské práce. Na nízkém stupni vzdělanosti se člověk snažil oheň usmířit dary a oběťmi. Teprve když poznal, že to nepomáhá, začal spoléhat na svou vlastní sílu.
První stručné směrnice, které vnášely do hašení řád, najdeme ve statutech města Prahy, pocházejících ze 14. století. V podstatě stejné, jen více či méně podrobné řády mají například města pražská z roku 1611 a z let 1636 a 1678, Chrudim (1510), Kutná hora (1559, 1673), Litomyšl (1564), Jihlava (1613), Brno (1667), Olomouc (1638), Krnov (1615). Dne 21. 8. 1751 vyhlásila Marie Terezie patent, kterým se vydává „Řád k hašení ohně pro města, zemská městečka a dědiny markrabství moravského“. Pro Čechy byly vydány patenty dva, a to 3. 2. 1755 pro královská města pražská a 22. 9. 1755 pro venkov. V nich nalezneme nařízení o tom, jak vyhlašovat poplach, kdo byl povinen při hašení pomáhat a řídit záchranné práce a jaké byly pokuty a tresty za neuposlechnutí těchto nařízení. Byla zde také zdůrazněna vzájemná sousedská výpomoc mezi městy a vesnicemi. Mnoho vzrušení vzbudilo ustanovení, podle kterého měly být do jednoho roku zrušeny všechny dřevěné komíny, jež měly být vyzděny, a propříště se nesměly stavět jiné domy než zděné nebo z vepřovic. Mnohem snadněji se plnilo nařízení o povinnosti vysazovat na vesnicích mezi domy stromy, které měly zabraňovat v šíření požárů. Obecní představenstva musela dbát také na to, aby v obcích byla dostatečná studna nebo jiná zásoba vody. V řádu Josefa II. (25. 7. 1785) jsou již mnohem podrobněji vypsány povinnosti nejen obyvatelstva, ale i řemeslníků při požárech. To platilo až do vydání zákona o požární policii v sedmdesátých letech 19. století. Přes všechny doplňky, vyhlášky, opatření, oběžníky a nařízení se však nebezpečí požárů nijak nesnižovalo a bylo proti němu nutné i nadále bojovat. První pokusy se zakládáním českých sborů dobrovolných hasičů byly učiněny v roce 1863 v Chrudimi a ve Slaném. Přesto je výročí jejich vzniku spojováno s datem 22. května 1864 a městem Velvary. Vydání spolkového zákona v roce 1867 umožnilo další rozmach v zakládání dobrovolných hasičských sborů.
Stranou nezůstal ani náš region. Jak je uvedeno ve Sborníku Zemské hasičské jednoty v Čechách z roku 1942, již v roce 1867 vznikl Hasičský sbor v Úpici a záhy následovaly další: 1868 – Police nad Metují, 1871 – Hronov, 1873 – Červený Kostelec a Suchý Důl, 1876 – Rtyně v Podkrkonoší a Studnice v Čechách, 1879 – Žďárky a Žďár, 1881 – Bezděkov, Pěkov, Nízká Srbská, Olešnice a Velké Poříčí, 1882 – Kramolna, Horní Kostelec, Vysokov, Chvalkovice, Slatina nad Úpou, Machov a Vysoká Srbská 1883 – Bělý (Machov), Hořičky, Velká Jesenice, Žernov, Běloves, Česká Čermná, Řešetova Lhota, Pavlišov, Dolní Radechová, Zbečník a Velké Svatoňovice, 1884 – Maršov u Úpice, Hlavňov, Lhotky a Horní Radechová, 1885 – Říkov, Svinišťany, Lhota u Červeného Kostelce, Havlovice a Náchod, 1886 – Velký Dřevič, Borová a Brzice, 1887 – Malá Skalice, Babí, Lhota (Police nad Metují) a Batňovice, 1888 – Strážkovice, Dobrošov, Jizbice a Lipí, 1889 – Stolín a Rokytník, 1890 – Všeliby, 1892 ? Malá Čermná, Staré Město nad Metují, (Náchod II), Náchod (Mautnerův textilní závod), Libňatov, Odolov a Suchovršice, 1893 – Mezilesí, 1894 – Trubějov a Červený Kostelec (akciová továrna), 1895 – Bakov a Červená Hora, 1896 – Světlá, 1897 – Litoboř, Malé Poříčí, Dolní Rybníky, Petrovice a Malé Svatoňovice. 1898 – Bukovice, Bohdašín, Zábrodí a Horní Rybníky, 1899 – Spyta, Bražec, Slavíkov, a Zlíčko, 1900 – Zájezd, Zlíč a Třtice, 1901 – Doubravice, 1903 – Náchod (Přádelna a barvírna a. s.), Kleny a Úpice (Sychrov), 1904 – Starkoč, Ledhuj a Petrovičky, 1906 – Mstětín a Maršov (Police nad Metují), 1909 – Újezdec, 1910 – Lhota (Hořičky) a Žabokrky, 1913 – Slavný a Kvíčala, 1914 – Zblové, 1923 – Křížanov a Vestec, 1924 – Nové Dvory a Miskolezy, 1926 – Zálesí a Malé Svatoňovice (přádelna), 1927 Řešetova Lhota (Pastviště), 1928 – Radešov. Všechny tyto sbory byly v roce 1942 členy Okresní hasičské jednoty náchodské, jež byla rozdělena do čtyř obvodů: Náchod, Česká Skalice (Boženy Němcové), Police nad Metují (Metuj) a Úpice.
Letos uplyne 125 let od založení sboru dobrovolných hasičů ve Rtyni v Podkrkonoší. Vznikl za široké podpory dobrovolných přispěvatelů obce. Zakládajícím členem, mecenášem a prvním velitelem byl pekař Antonín Kulda, dlouholetý starosta obce a zakládající člen dalších spolků ve Rtyni. Přes všeobecnou podporu, které se nově vzniklému spolku dobrovolných hasičů dostalo, byla počáteční požární výzbroj velice skromná. Ke stříkačce dřevěné a stříkačce z roku 1877 zakupuje a daruje v roce 1885 občanská záložna hasičskému sboru dvouproudní stříkačku s příslušenstvím. V tomtéž roce se také započalo se stavbou hasičských skladišť U kampeličky a Na ohradách. Teprve v roce 1924 se sbor dočkal nové kombinované stříkačky od firmy Smekal a o deset let později další, dvoukolové od téže firmy. Ta se již zapřahala za starší šestisedadlové auto, koupené v roce 1935. K němu přibyl v roce 1945 trofejní nákladní vůz Steyr. Stavba nové zbrojnice svépomocí byla zahájena v září 1946 a 17. srpna 1947 byla dána do užívání. Až v letech 1990-1994 byla rekonstruována do dnešní podoby. Technika se v průběhu let neustále měnila. Důležité však je, že se nezměnilo myšlení současných členů sboru dobrovolných hasičů – touha jít na pomoc tomu, kdo se ocitl v nouzi. Podobným vývojem procházely sbory dobrovolných hasičů i v ostatních obcích či městech, jak se je možné dočíst v publikacích vydávaných některými sbory k výročím svého vzniku. Díky všem, kteří pokračují v ušlechtilé myšlence našich otců a dědů a neváhají obětovat své pohodlí a mnohdy riskují i svůj život, aby pomohli člověku a ochránili jeho majetek.

1 komentář u Zakládání sborů dobrovolných hasičů v našem regionu

  • Josef Fous napsal:

    Taky jsem sloužil u dobrovolných hacičů tenkrát to ovšem byl název požárníci můj velitel byl Maxa Vich Odon Vlček byl a doufám je neustále můj dobrý kamarád pracovali jsme v Elektrokovu ale je to hrozně dávno.Rád na ty časy vzpomínám ahoj Pepa Fous alias DAFNE.Všechny srdečně pozdravuji a ohňům zdar DAFNE.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *